Hned v prvním závodě potvrdil Buemi a s Renaultem, že jsou favority šampionátu. Z poleposition vyhrál první závod v Pekingu. Ziskem poleposition, výhry a nejrychlejšího kola ohromil své soupeře a pro zbytek ročníku se zdálo, že je beznadějně rozhodnuto. Příjemně překvapila Mahindra zásluhou třetího Nicka Heidfelda.
Započala také bitva „zbytku světa,“ DS Virgin a Dragon Racing spolu celý rok soupeřili a obsazovali místa, která zbyla při zaváhání soupeřů. Ba dokonce často byli schopni i soupeře potrápit. Rozdíl na konci šampionátu mezi těmito dvěma týmy byl pouhý jeden bod ve prospěch DS Virginu. Britsko-francouzský tým dokonce získal stejný počet poleposition jako Renault e.Dams (čtyři), zatímco Audi ABT ani jednou kvalifikaci nevyhrál.
Pouze problém na voze zastavil Buemiho na cestě za vítězstvím v malajsijském Putrajaya. Radoval se starý známý rival z boje o první titul Brazilec Lucas di Grassi (ten první titul jim v posledním závodě vyfoukl rychlý Nelson Piquet jr.). Třetí místo vybojoval nováček z Nizozemí Robin Frijns pro Andrettiho. Zároveň to také bylo poslední představení Jaquese Villeneuva v závodě. 14. a 11. místo jsou jeho jedinými počiny v FE pro tým Venturi. V dalším závodě nenastoupil, když přes den poškodil vůz natolik, že jej nebyli mechanici schopni opravit. S týmem se dohodli na ukončení spolupráce. Známý bouřlivák se však dosud nevyjádřil, co v týmu vedlo k neshodám.
V uruguayském vedru startovaly z první řady skvělé vozy Jaye Penskeho – týmu Dragon v čele s Belgičanem Jéromem d’Ambrosiem. Oba se však neubránili dvěma rivalům a postupně se Buemi a di Grassi probojovali na první a druhé místo. V posledním kole neustál obhájce titulu Nelson Piquet jr. tlak ze strany Jeana-Erica Vergne a ošklivě havaroval, když svůj vůz při brzdění natočil do bočního smyku a opřel se do bariéry. Vyvázl bez zranění.
Argentina přinesla první poleposition pro skvělého Sama Birda, který celou sezónu dýchal na záda hlavním protagonistům boje o titul a jako i v prvním ročníku dlouho udržoval matematickou šanci na titul. Skvěle rozjetý závod měl Antonio Felix da Costa z týmu Aguri, (který spolu s týmem Andretti jako jediní používali standardní pohonnou jednotku z první sezóny) dokud mu nevypověděl službu vůz ze třetího místa. Pro Aguri to byl jeden ze světlejších okamžiků sezóny. V Buenos Aires se musel Sébastien Buemi probojovávat skrz celé pole, když chyboval v kvalifikaci a startoval tak poslední. Neskutečné stíhací jízdě odolal pouze již zmíněný Brit Bird! Di Grassi byl třetí.
Závod s před sezónou neoznámenou lokalitou připadající na 12. března se nakonec konal v Mexico City na části trati, kde se jezdí i nově F1. Di Grassi zvítězil, zatímco Buemi se za ním marně snažil předjet d’Ambrosia. Divokou jízdou oba vozy poškozovali, jak u monopostů nejsme zvyklí. Nebylo to však k ničemu. Di Grassi byl po ohledání vozu opět diskvalifikován, protože se na jeho voze objevily nestandardní prvky. Stejně jako při berlínské ePrix 2015 si po něm převzal vítězství d’Ambrosio.
V Long Beach senzačně vyhrál kvalifikaci pro Aguri da Costa. Avšak při kontrole vozu po kvalifikaci objevili komisaři podhuštěné pneumatiky a tak byl diskvalifikován. Také jsme byli svědky dalšího zaváhání ze strany Sébastiena Buemiho, když se kvalifikoval do závodu osmý a v závodě ještě zezadu nesmyslně srazil Robina Frijnse v pomalé zatáčce. Double pokazil Audi ABTu jen na Venturi skvěle jedoucí Stéphane Sarrazin. Vítězství si tedy připsal di Grassi a skvělý závod také zažila Mahindra, která dovezla Heidfelda na čtvrtém a Sennu na pátém místě.
Pak už se ale sezóna přenesla do evropské části a tu otevřela romantická Paříž, kde jsme sledovali závody přímo z dějiště. Ponuré počasí nepřekáželo Birdovi v získu již třetí poleposition. V první zatáčce se však vedení chopil suverénní di Grassi. Během závodu spolu kolo na kolo urputně soupeřili jezdci Virginu, dokud Bird nedobrzdil první zatáčku (pár kol před koncem) a nepřepustil umístění svému kolegovi Vergnovi, ale také Buemimu a Sarrazinovi. Vergne tak potěšil své domácí publikum druhým místem. Buemi třetí.
Dějiště berlínské ePrix se pro letošek muselo z historického letiště Tempelhof (byli zde ubytováni uprchlíci) přestěhovat přímo do centra na Alexanderplatz. Trať obtočená okolo obrovské fontány nejvíce seděla Buemimu, který však musel porazit Jeana-Erica Vergne, který se z poleposition v prvním stintu nechtěl nechat snadno porazit. Když Vergne rozsekal přední přítlačné křídlo o kužel v jedné ze zatáček, uvolnil tak cestu domácímu Danielu Abtovi, který si však musel do konce závodu pečlivě hlídat záda před kolegou di Grassim.Tým Audi ABT ale třetí závod před koncem nesáhl k týmové režii, což je teď jistě mrzí. K opačnému rozhodnutí je nedonutil ani již známý fakt, že moskevská ePrix byla zrušena kvůli problémům s povoleními na úřadech.
První londýnskou kvalifikaci ovlivnil od její poloviny déšť a tak favorité na titul vyrazili až z druhé poloviny startovního roštu. Stíhací jízdou si podávali své soupeře, ale při jízdě za sebou si byli opravdu vyrovnáni a tak i přes mírnou převahu Renaultů nad Audi nedokázal Buemi využít v závěsu potenciál vozu. Úzké a hrbolaté uličky byly nejspíše nejnáročnějšími v kalendáři. Ty se také vymstily Danielu Abtovi, který se v jedné z nich roztančil, přičemž srazil také Robina Frijnse. Svým počinem pohřbil šanci na titul Audi ABTu. Vítězem se stal Nico Prost, který získal první vítězství v sezóně a za ním se umístil naprosto senzačním počinem Bruno Senna, který pro Mahindru jezdí od první sezóny, avšak toto bylo jeho první umístění na stupních vítězů.
Do druhého závodu už vyjely Renaulty z první řady. Bylo jasné, že jejich tempu během závodu nebude možné ze strany Audi konkurovat, rozhodující tak byla první zatáčka. Do té se vrhnul di Grassi ze třetího místa se snahou předjet alespoň Prosta. Buemi zvolnil tempo trochu dříve, zatímco di Grassi chtěl brzdit v nejzazším možném okamžiku. Nevyhnutelná havárie je dovezla až do bariér. Bodová shoda obou soupeřů, vycházela lépe pro di Grassiho. Rozhodla by mezi nimi až třetí místa, kterých měl Brazilec o jedno více. Zdálo se, že je po všem. Buemi však přišel „jen“ o zadní křídlo a tak se bleskurychle vydal do boxů. Di Grassi se trochu déle sbíral a nakonec se dobelhal s polámanými koly do boxů také. Jedinou možností Buemiho bylo zajet nejrychlejší kolo závodu.
Oba borci tak svá druhá auta proháněli a jeli si de facto svojí ligu. Vyjížděli a zajížděli do boxů dle toho, zda byla trať dobře pogumovaná, nebo se po ní neplížil safety car. Šetřili energii nabitou ve svých akumulátorech. Di Grassimu se dokonce senzačně podařilo zajet nejrychlejší kolo závodu i přes mírně pomalejší vůz. Buemi si jej však vzal pár kol před cílem zpět. Ani Černý Petr převtělený do týmového kolegy Daniela Abta nebyl di Grassimu k ničemu. Jezdci, kteří jeli (s trochou nadsázky řečeno) normální závodní formát, nezajížděli ani z daleka tak dobré časy. Di Grassi opustil vůz dvě kola před koncem (tedy dvě kola předem z pohledu vedoucího Prosta). Bylo rozhodnuto!
Di Grassi po závodě velmi frustrovaný nedokázal pochopit, jak je možné získat body za nejrychlejší kolo v závodě, ve kterém ani nejste klasifikováni. Nebylo mu to ale nic platné. Buemi, ač v sezóně udělal několik chyb, dokázal využít lépe potenciálu svého vozu. Dobře věděl, že prohrou by se do jisté míry znemožnil. Měl totiž v rukách nejlepší náčiní, což mu často připomínal i di Grassi. No považte: Audi ve složení di Grassi a Abt nezískali ani jednu poleposition a ani jedno nejrychlejší kolo. I proto jim patří obdiv, že se dokázali vyrovnat Renaultu a do slova a do písmene rvát o tituly!
Foto: fiaformulae.com – media
