Představte si ohromnou louku. Pak si v té představě vymažte trávu a nechte si tam, tu a tam, jen velmi nízké uschlé keříky. Rozházejte všude kolem kameny, od malých až po mnoha desítky centimetrů velké a vše poprašte pískem. Máte? Tak teď to ve své mysli roztáhněte jedním směrem o pět set kilometrů a o sedm set kilometrů druhým směrem.
Takto nějak vypadá Západní Sahara. Lehce zvlněná placka. Skoro bez osídlení. Cestovat po vnitrozemí mimo asfaltku je skoro jako být na moři. Sto kilometrů od bodu, který znáte, vypadá podobně jako jiné místo kilometr od něj. Musím přiznat, že mi zde selhávají nacvičené reflexy odhadující směr a vzdálenost. Lehký kopec na horizontu, co je odhadem tak do pěti kilometrů, je vzdálený dvacet. Naprosto zde chybí pro Evropana známé orientační body, podle kterých je naučen odhadovat. Jediné, co funguje, je poloha slunce a naštěstí i GPS.
Závodní posádky se nenavigují podle modrého puntíku na mapě. Navigátoři mají obrázkovou knihu zvanou „roadbook“. V ní nejsou žádné souřadnice. Každá důležitá změna směru je zde ikonograficky zanesena s popsanými údaji o směru s informací, jaká je vzdálenost do další změny. Takto se posádky navigují stovky kilometrů. Toto docela funguje mimo dunová pole. V dunovém poli žádné navigační body nejsou a jede se zde na azimut. Například u viditelného stromu před dunovým polem je v roadbooku zanesen azimut 160 a pak po 25 kilometrech je potřeba zahnout na azimut 256. To už je dosti obtížné. V písku není možné jezdit rovně, a vyjet pak ven v místě, kde se musí navázat na další bod na cestě, není úplně triviální.
My jsme na tom lépe. Máme stažené satelitní mapy a od pořadatelů jsme schopni získat souřadnice zajímavých míst po trase závodu. Je pak na nás najít tu správnou cestu až tam. Musím říci, že si vybíráme ta místa, která jsou jen maximálně několik desítek kilometrů od asfalky. Situacím, že jedeme někam daleko do pustiny, abychom pak zjistili, že neprojedeme, nebo že bychom poškodili vůz někde hluboko v divočině, se snažíme vyhýbat. Pokud cestujete po světě a chtěli byste mít satelitní mapy dané lokality, tak potřebujete chvilku googlit. Napovím vám, že hledáte mobilní aplikaci pro zobrazení map OruxMaps a satelitní mapy s trochou google úsilí stáhnete v MOBAC (Mobile Atlas Creator).
Bezpečnostní situace se zjevně mění i zde. Západní Sahara je stovky tisíc kilometrů rozlehlá nárazníková zóna se zaminovanou hranicí s Mauretánií. Historie tohoto území je dosti divoká a tak lze jen těžko říci, kdo na něj má největší nárok. Aktuálně patří Maroku. Když jsme zde byli poprvé v roce 2011, tak nám organizátoři kladli na srdce, abychom při cestě do jednoho z mála měst Dakhly nevystupovali z auta a nezastavovali. Rok později už se jela na severu území krátká etapa. Dnešních závodních 453 kilometrů, které začínají přímo u bivaku v Remzel el Quebir, se už vine po střední části Západní Sahary.
Start do dnešní etapy byl přímo od bivaku v Remz el Quebit a charakter krajiny dnes naznačoval jednu z posledních velmi rychlých etap. Majoritní část rychlostní zkoušky vedla přes otevřené rovné planiny a jen na pár místech se závodníci museli popasovat s písčitým podkladem nebo vyschlými koryty řek. Jak Tomáš řekl v cíli „..Jeli jsme často maximální povolenou rychlostí na omezovač, bylo velmi těžké neudělat chybu, ale naštěstí se to podařilo“. Jediné záludné místo bylo ke konci kolem průjezdového kontrolního bodu. V roadbooku byl údaj rovně po cestě, ale souběžných a různě křižujících bylo veliké množství a mnoho závodníků se motalo dokola a hledali cestu. Naše Tatra nebyla výjimkou. Po 4 hodinách a 39 minutách dojeli Tomáš s Láďou v pořádku do cíle rychlostní zkoušky jako třetí v kategorii kamionů za oběma Kamazy.
Začal jsem s „představte si“ a rád bych ještě jednou využil vaši představivost. Představte si, kam až se dá jet ve vašem okolí do vzdálenosti 450 km a za jak dlouho tam dojedete. Teď si představte, že mezi vámi a tím místem nejsou žádné silnice. Vy jedete na oči a máte jen k dispozici správný směr. Večer, když tam dojedete, tak opravíte to nejvíce potřebné, co vám tou cestou odpadlo a ráno vyrazíte znovu. Máte to? Tak vítejte na cestě do Dakaru.
Závod je ve své polovině a na neděli 3.1.2016 je naplánován odpočinkový den. Pak se přesuneme do Mauretánie. Závodníci budou mít volno, ale mechanici mají v plánu pracovat celý den na opravách nebo preventivních výměnách, na které není čas v denním shonu tak, aby se mohlo jet dál. A já se půjdu vykoupat, nějak jsem to od začátku nestihl. Přes den jsme na cestách a večer do noci sedíme a zpracováváme materiály. Mimochodem Honza Husák, který každý den natáčí a střihá záběry, je neskutečný. Celé video a postprodukce fotek je jeho práce, a to během jednoho dne. Bez něj by zpravodajství zůstalo navždy v poušti.
S dalším zpravodajstvím se ozveme po volném dni z Mauretánie.
Výsledky 5. etapy REMZ EL QUEBIR – DAKHLA v kategorii auto/kamiony:
1. 201 SHAGIROV 03:59:14 Toyota
12. 400 SHIBALOV A. + 00:31:13 KAMAZ
13. 403 KUPRIANOV S. + 00:32:42 KAMAZ
17. 401 TOMEČEK T. + 00:39:44 TATRA
21. 402 JACINTO E. + 00:43:59 MAN
22. 405 KOVACS M. + 00:44:47 SCANIA
Celkové umístění po 5. etapě v kategorii auto/kamiony:
1. 201 SHAGIROV 18:33:08 Toyota
2. 400 SHIBALOV A. 00:14:10 KAMAZ
6. 403 KUPRIANOV S. + 01:16:36 KAMAZ
12. 402 JACINTO E. + 02:26:30 MAN
17. 405 KOVACS M. + 03:45:32 SCANIA
20. 401 TOMEČEK T. + 04:50:41 TATRA
