Ty totiž vyloučily všechny existující typy motorů až na 3.5 litrové V10 podobající se motorům z F1. Peugeot byl v suchu – do programu napumpoval neuvěřitelné množství financí, motory i šasi měli bezkonkurenční. Jenže některé týmy takovou možnost neměly – Porsche bylo ve finanční krizi, Mercedes a Jaguar se při vývoji potýkali s problémy, a v roce 1992 se šampionátu nezúčastnili.
Největší problémy řešila Mazda. Rotační motor nepřišel v úvahu a vývoj nové 3.5 litrové atmosferické jednotky by stál mnoho času a peněz, navíc by museli zkonstruovat i jiné šasi, jelikož 787 by takový motor nepobrala. To si japonský konstruktér v situaci, kdy se MS přehupovalo na okraji rokle nemohl dovolit. Přesto chtěl po vítězství v Le Mans 1991 dokázat, že je značkou, která má ke sportu blízko. A tak přistoupil ke kompromisu. Na úkor boje o prvenství zůstal v šampionátu s autem, které nemá s Mazdou skoro nic společného.
Inženýři z Mazdaspeed se chopili příležitosti odkoupit od Toma Walkinshawa šasi Jaguar XJR14, a to osadili motorem Judd používaným ve F1. Přeznačkovat, přelepit…a Mazda MXR-01 byla na světě. V jednom ze závodů MS dojel vůz druhý, v Le Mans čtvrtý, což byly výsledky nad očekávání. S koncem MS prototypů i japonského šampionátu neměla MXR další využití, a tak byla rychlokvaška pro Mazdu tak trochu i strategickou výhrou.
A jako bonus – video z poslední sezóny Japonského šampionátu prototypů.
foto: Mazda
