Když jsem tam tak chodil a sledoval závod, hodně jsem o tom přemýšlel. Formule 1 dala směr mému životu a sama je teď v koncích. Fakticky za to může úžasná historie, která podbízí lidi říkat: „za starejch dob to bylo skutečný závodění.“
Celou dobu mi vrtalo hlavou, jak je vlastně ještě přes všechny ty problémy možné tohle nazývat královnou motorsportu. Během závodů Porsche Supercup se mi ježily chlupy po těle, ale F1 se mnou nehnula. Není to lhostejností, stále je to pro mě svátek, ale už to pro mě nepředstavuje spojení člověka a dravého stroje jako dříve. Je to pár let zpět, co jsem stál u trati a každé přeřazení člověk cítil tlakovou vlnu, která projela celým tělem člověka. Jako střílení z děla, teď – nic.
Vzpomínám jak Trulli musel ukončit závod Singapuru před pár lety, protože málem zkolaboval, jak to bylo náročné. Jezdci dnes nevylezou z vozu udýchaní a vyčerpaní. Nováčci jsou sami překvapení jak snadné samotné řízení je, jen to nastavování systémů jim dělá problém. Užije si to vždy jen ten, co vyhraje a ten třetí. Pořád jsem se sám sebe ptal „je formule 1 ještě vůbec prestižní?“
Pak jsem na to přisel. Když jsem dorazil pod pódium, užil jsem si atmosféru stejně jako před pár lety, to nadšení neupadlo. Stál jsem vedle Brazilců a fandili jsme Massovi. Dělali jsme mezi všemi těmi poměrně chladnými Germány (za což je neodsuzuji) opravdovou vřavu, které Massa pobaveně a vděčně přihlížel. Po skončení ceremonie davy procházely cílovou rovinku.
A pak mi to došlo. Klečel jsem vedle muže středního věku, smáli jsme se na sebe a sbírali žmolky z pneumatik! Když jdeme po ulici, pro pětikorunu se neohneme, ale na formuli 1 se lidé ohýbají pro žmolky z pneumatik. Kus černé hmoty, který se během závodu urve z pneumatiky. Nemá to absolutně žádnou cenu, nedá se to koupit ani prodat. I přesto se proto nadšenci ohýbají a sbírají toho celé kapsy, které se totálně zalepí, když s tím přijedou domů. Je to něco jiného než když fanoušek odchází z hokejového zápasu s pukem, je to jako by po fotbale přišlo několik fanoušků a vyříznulo si kus trávníku a odvezlo domů. Je to pro ně kus něčeho, co vystihuje nedosažitelnost tohoto sportu. Památku na hrdinství.
A to je přesně ono! Formule 1 bude prestižní dokud se pro žmolky z pneumatik bude ohýbat byť poslední fanoušek!
