6. etapa: Dakhla – Chami (174 km, celkem 621 km)
Po dni volna se konvoj Africa Eco Race přesunul na území Mauretánie. Podle původního plánu měla po 437 km dlouhé spojovací etapě následovat první mauretánská rychlostní zkouška. Vše však nakonec bylo jinak. Úředníci na hranicích situaci ne zcela zvládli, výsledkem čehož bylo několikahodinové zdržení pro závodní posádky a až osmihodinové pro doprovodná vozidla. Ve vzduchu bylo navíc hodně písku, což v kombinaci s mlhou přicházející od moře znamenalo jediné – vrtulníky nemohly startovat a tudíž musela být rychlostní zkouška zrušena. „Je to škoda, ale nedalo se nic dělat,“ konstatoval v bivaku Tomáš Tomeček, zatímco posádka PROMET/EXCALIBUR týmu čekala na asistenční kamion. „Bezpečnost je samozřejmě na prvním místě. Tři vrtulníky, které organizátoři Africa Race používají, jsou pro zajištění závodu důležité. Kromě sportovního ředitele soutěže tvoří posádky i lékaři a televizní štáb.“
Opět ve znamení rychlosti
7. etapa: Chami – Azougui (433 km, celkem 433 km)
Výsledky v 7. etapě: 1. Shibalov 05:22:04 (Kamaz), 2. Tomeček 05:27:32 (Tatra), 3. Kuprianov 05:36:03 (Kamaz)
Výsledky po 7. etapě: 1. Shibalov 23:46:17, 2. Tomeček 24:42:51, 3. Kuprianov 25:19:24
Namísto zrušené šesté rychlostní zkoušky se tak závodní posádky přesunuly rovnou do bivaku v Azougui, odkud startovala 433 km dlouhá rychlostní zkouška. Do té startoval Tomeček jako čtvrtý kamion. Po vlažnějším začátku chytila Tatra se startovním číslem 400 skvělé tempo a začala se blížit dříve startujícím soupeřům.
„Před dunovým polem jsme na rychlém úseku dojeli a předjeli Elisabeth Jacinto,“ popisuje průběh etapy Tomečkův navigátor Ladislav Lála a hned pokračuje. „První duny byly hodně o velbloudí trávě a držení správného azimutu. Snažili jsme se držet vyjeté stopy. Na začátku druhého dunového pole jsme potkali dva Kamazy, kteří si navzájem pomáhali z nesnází. Nabídli jsme jim pomoc, ale poslali nás dál. Snažili jsme se jet azimut daný itinerářem. Stop před námi ubývalo, až jsme nakonec jeli vlastní stopu. Narazili jsme na několik zapadlých aut a z dun jsme nakonec vyjeli jako vůbec první kamion.“
Tomáš Tomeček k tomu dodává: „Závěr etapy se jel opět naplno. Tento typ etap nám příliš nevyhovuje, protože se jede pořád s plynem na podlaze. Je to hodně o tlumičích, což je oblast kde na konkurenci ztrácíme.“
Ladislav Lála: „U posledního waypointu jsme narazili na Kamaz 404. Opravdu bych chtěl vidět výpis z Iritracku pro tento úsek. V cíli jsme byli nakonec těsně druzí, což vzhledem k profilu etapy považujeme oba za fantastický výsledek. Tomáš jel dnes fantastický závod a zejména dunovou pasáž jsme si neskutečně užívali.“
Do bivaku přijel Tomeček mezi auty i kamiony jako pátý a podobně jako většina soupeřů čekal na příjezd asistenčního kamionu. Dnešní etapa tak dokonale prověřila celé startovní pole. MAN Noela Esserse se převrátil v dunách a čeká na pomoc jednoho ze dvou kamionů bailé („koště“), které pro organizátory připravuje Tomáš Tomeček. Iveco Gregoora Bouwense stojí v dunovém poli kvůli poruše motoru. Tomáš Tomeček k tomu uvádí: „Kamiony bailé dnes budou mít spoustu práce, aby z náročné etapy zachránily uvízlé motocykly, automobily a bohužel i kamiony. MANa se snad podaří postavit na kola a dostane se z dun sám. Jakkoliv dokáže Tatra téměř cokoliv, tak z prostředku rozsáhlého dunového pole nehybný kamion prostě nevytáhne. Mnohem lepším řešením je poslat vrtulníkem potřebné náhradní díly. Dunové pole uprostřed Mauretánie samozřejmě není zrovna nejlepší místo pro opravu, ale posádky kamionů si většinou dokáží nějak poradit.“
Osmá rychlostní zkouška vedoucí z Azougui do Azougui představuje smyčku, což je dobrá zpráva pro všechny asistence, které čekal v úterý více než 700 km dlouhý přejezd. „Přes den za volantem, večer pod autem,“ tak shrnuje své dojmy z účasti na Africa Race mechanik Jaroslav Žerdík a hned pokračuje: „Auto zatím drží. Kromě plánovaného servisu řešíme co je potřeba. Dnes jsme kromě nárazníku, který kluci lehne ohnuli v dunách, měnili brzdový válec na levém zadním kole a preventivně pravou zadní pneumatiku. Prostě nic závažného. Tatra si nechá líbit opravdu hodně.“
Jako na houpačce
8. etapa: Azougui – Azougui (345 km, celkem 385 km)
Výsledky v 8. etapě: 1. Kuprianov 05:36:33, 2. Shibalov 05:47:36, 3. Jacinto 7:05:45 (MAN) … 5. Tomeček 08:37:12
Výsledky po 8. etapě: 1. Shibalov 29:33:53, 2. Kuprianov 30:55:57, 3. Tomeček 33:20:03
Osmá rychlostní zkouška vedoucí z Azougui do Azougui byla v podstatě smyčkou, což byla dobrá zpráva pro všechny asistence, které tak strávily celý den v bivaku. Na programu byla nakonec namísto původně plánovaných 358 km „jen“ 345 km dlouhá rychlostní zkouška. Do náročného dunového pole začínajícím na pětašedesátém kilometru dokázal Tomeček sjet favorizovaný Kamaz 401. Duny projela Tatra se startovním číslem 400 velmi dobře a vše se zdálo být v nejlepším pořádku.
„Od začátku jsme chytli skvělé tempo a díky Láďově precizní navigaci jsme v podstatě letěli,“ popisuje začátek etapy Tomáš Tomeček a hned pokračuje. „Duny byly, podobně jako včera, velmi velmi měkké, ale dařilo se nám jet stanovený azimut a poměrně brzy jsme se vymotali ven. Kamazy byly všude okolo nás, ale my si jeli svou jízdu. Na výjezdu z dun se nám bohužel odfoukly obě gumy na pravé straně.“
Tomečkův navigátor Ladislav Lála od tohoto okamžiku pokračuje: „Zpočátku to vypadalo, že se z toho dostaneme bez větší časové ztráty. Přizvedli jsme kamion nafukovacími vaky podloženými pod zadní nápravu a pravá zadní pneumatika se chytla. Mezitím těsně před námi zapadla Elisabeth Jacinto a při nebezpečném manévrování hrozila kolize obou kamionů. Tomáš se pokoušel udělat více místa, což se nakonec povedlo a portugalská posádka mohla pokračovat. Naší situaci to však bohužel moc nepomohlo.“
Iritrack ukazoval, že Tatra stojí okolo sedmdesátého kilometru, nicméně již neprozrazoval proč. Se dvěma odlepenými pneumatikami na pravé straně, hluboko zabořená v měkkém písku a nakloněná na pravou stranu…„Až budu mít firmu na přesýpací hodiny, tak budu používat písek z tohoto místa,“ pokračuje s trpkým úsměvem na tváři unavený Tomečkův navigátor. „Tomáš se snažil zvednout auto a já jsem podkopával pravé přední kolo. Postupně jsme odházeli snad dvě tatry písku. Nakonec se dobrá věc podařila a pravé kolo mělo tlak.“
Situace tedy vypadala o něco lépe, ale zbývalo ještě pravé zadní kolo. Co se dělo dál popisuje Tomáš Tomeček: „Nemohlo se nám to stát na horším místě. Pokusil jsem se dostat na rovnější terén, ale po třech to prostě nešlo. Museli jsme podkopat i pravé zadní kolo, což bylo naštěstí o něco snazší. Když se guma konečně chytla, tak jsme mohli konečně pokračovat. Časová ztráta nás oba moc mrzela, ale měli jsme před sebou ještě většinu etapy a museli se soustředit na její další nástrahy. Díky časové ztrátě jsme si nemohli dovolit žádnou chybu, jinak bychom nemuseli stihnout časový limit stanovený pro etapu.“
Navigátor Lála k tomu dodává: „Tomáš jel od toho nešťastného okamžiku neskutečnou palbu. Soustředění bylo až do cíle na obou sedačkách maximální. Naši mechanici v bivaku také znervózněli, ale jak se říká – konec dobrý, všechno dobré. Když se daří, tak je život krásný. Nám se dnes nedařilo, ale tím spíše jsme se zmáčkli a jsme tady. Zítra budeme startovat trochu vzadu, ale určitě s tím něco provedeme.“
Etapové vítězství pro Tomečka
9. etapa: Azougui – Akjoujt (366 km, celkem 390 km)
Výsledky v 9. etapě: 1. Tomeček 04:26:51, 2. Jacinto 04:31:27, 3. Kuprianov 04:40:42
Výsledky po 9. etapě: 1. Shibalov 34:15:02, 2. Kuprianov 35:36:39, 3. Tomeček 37:46:54
Devátá etapa začala tam, kde skončila sedmá rychlostní zkouška, a od prvních metrů se jelo s plynem na podlaze. Tomeček startoval po problémech z předchozího dne až jako čtrnácté auto, což nebyla na prašných cestách ideální pozice.
Tomáš Tomeček popisuje start etapy slovy: „Od startu jsme se snažili jet svižnější tempo a postupně jsme předjeli několik aut. Láďa hlásil precizně jednu navigační změnu za druhou. Na několika místech se auta před námi dopustili navigačních chyb, což nám pomohlo s předjížděním.“
Tomečkův navigátor Ladislav Lála od tohoto okamžiku pokračuje: „Na rovném a extrémně prašném úseku jsme díky alternativní navigační strategii předjeli Kovacsovu Scanii a začali jsme dojíždět i MANa Elisabete Jacinto. Dunové pole dnes bylo bohužel jen krátké, ale i tak jsme v něm dokázali postupně předjet portugalský kamion i oba Kamazy.“
Z posledních dun zbývalo do cíle pár desítek kilometrů a jelo se opět s plynem na podlaze. „Tento typ etap nám příliš nesedí,“ komentuje své pocity z dnešní rychlostní zkoušky Tomáš Tomeček a jedním dechem pokračuje. „V závěru šla Elisabete a hybridní Kamaz před nás. Nemělo smysl riskovat a přetahovat se o sekundy, takže jsme se drželi v těsném závěsu za nimi. Většina etapy se jela naplno, často bylo v kabině slyšet i pípání omezovače, který nás nepustí přes 150 km/h. S dnešním výsledkem jsem samozřejmě spokojený. Škoda jen, že jsme se včera tolik zdrželi, ale do cíle zbývají ještě dvě etapy a stát se může cokoliv.“
Navigátor Lála hodnotí dnešní etapu slovy: „Tomáš jel dnes naprosto brilantně. Auto nedoznalo žádných větších škod. Po průjezdu cílem jsme zastavili únik nafty z jedné prasklé hadice. Pod autem se během rychlostní zkoušky musejí dít šílené věci.“
Posádka dorazila do bivaku v Akjoujt poměrně brzy odpoledne a mechanici tak mohli začít pracovat na autě v klidu a za světla. Bivak je podobně jako v předchozích dnech hlídaný vozidly mauretánské armády. „Když jsem večer poodešel do pouště, tak jsem narazil nejdříve na auto s kulometem namířeným na bivak a posléze i vojáka ležícího jen tak v poušti,“ popisuje svou zkušenost se zabezpečením místa pobytu závodní karavany mechanik Jaroslav Žerdík.
