Junková nebo Chiron?
Bravurní klavírní part Bugatti step vznikl jako předehra ke hře Osvobozeného divadla Don Juan & Comp., která měla premiéru v roce 1931. Ježka zřejmě zaujaly úspěchy manželů Junkových, a zejména Elišky Junkové na závodě Targa Florio v roce 1928. Někdy se píše, že jej také ovlivnilo setkání se slavným Louisem Chironem, který vítězil na okruhu v Brně v letech 1931-33, ale to už byla skladba na světě. Junkovi i Chiron samozřejmě závodili s italskými vozy značky Bugatti a při poslechu Ježkovy hudby není nutno ani přivřít oči, aby si člověk dokázal představit ladné automobily a hlavně jejich motory v akci.
Nikdo to nezahraje!
Dvorním klavíristou Osvobozeného divadla, a tedy i Ježkovým, byl rakouský šlechtic Hermann Noé Edler von Nordberg. Na dobových gramodeskách je u Bugatti stepu uváděn jako sólista, pravděpodobně tedy měl tu čest být prvním, kdo Bugattku zaznamenal na zvukový nosič. Jeho podání není zcela bez drobných chyb, což zarytý perfekcionista Ježek zřejmě toleroval pouze proto, že opakované nahrávání by bylo příliš drahé. Ostatně, básník Vítězslav Nezval kdysi vzpomínal, že když jednou mladého skladatele seznamoval se svými přáteli, „nechali hráti hlavně Ježka, a to velice rytmickou Bugattku, při jejímž přednesu mně Ježek rozladil piano.“ Další úsměvná historka praví, že Ježek nebyl zcela spokojen ani s výkonem ředitele pražské konzervatoře dr. Václavem Holzknechtem. Když tento namítl, že hraje přesně, jak je psáno, Ježek odvětil: „Shakespeare se taky píše jinak, než vyslovuje.“
Ve filmu a televizi
Část Bugatti stepu, ještě rychleji, bez chyb a nejspíše opět v podání Hermanna Noé, zazněla také ve filmu Pudr a benzín (v čase 1:17:48 až 1:20:03). Film v těch momentech graduje a adekvátně k tempu hudby se jedná o bláznivé scény, kdy V+W nejprve vyjíždějí skrz zavřená vrata garáže v hasičském voze, z něho pak kropí zaskočené gangstery i přibíhající četníky, následně se na sajdkáře divoce řítí na finále divadelního představení, v němž vystupují, a pasáž podmalovaná Bugatti stepem vrcholí doslova vletem slavné komické dvojice na jeviště.
Současní diváci Československé a České televize si motiv Bugatti stepu vybaví také díky dokumentárnímu cyklu Hledání ztraceného času. Jeho autor Karel Čáslavský v něm od roku 1992 vybíral zajímavé dobové filmové záběry, a ty němé rád podmalovával mimo jiné Bugatti stepem.
Ježek měl těžký osud
Geniální hudební skladatel Jaroslav Ježek se narodil v roce 1906 na Žižkově do rodiny krejčího. Na jedno oko byl slepý celý život, na druhé viděl jen málo. Po dětské spále velmi špatně slyšel, později se zjistilo, že má také zakrnělou jednu ledvinu, druhou zbytnělou a k tomu vysoký tlak. Velmi špatná výbava pro umělce – muzikanta. Ježek se ale nikdy nevzdal. V ústavu pro slepé děti se naučil hrát na kytaru, klavír, housle, violoncello. Na konzervatoři vystudoval klavír a skladbu. Jeho obrovského talentu si všiml E.F. Burian a brzy nato i Voskovec s Werichem, kteří ho v roce 1927 angažovali do Osvobozeného divadla. Pro něj složil a dirigoval přednes desítek písní a jazzových skladeb, z nichž mnohé jsou slavné dodnes. Po Mnichově emigroval, v zahraničí rychle chřadnul a zemřel na totální selhání organismu v New Yorku na Nový rok 1942.
