Slávek na Dakaru

Foto: Slávek Král / 29. 1. 2016 / Dakar, dálkové soutěže, rally

foto facebook.com/slavektravelblog

Jmenuji se Slávek, jsem ze zPlzně a cestuji po světě už čtyři roky. Když jsem se od kamarádů dozvěděl, že v Jižní Americe je Dakar a já to mám „pouze“ 4000 km, řekl jsem si, že by byla škoda takovou akci propásnout. Fakt, že je to největší Dakar pro Českou republiku v obsazení a počtu závodníků, tomu jen dodával silu.

Byl jsem půl roku v Turecku, rok na Zélandu, rok mi trvala cesta kolem světa, půl roku Austrálie a Tasmánie, a teď jedu svoji druhou cestu kolem světa, kterou jsem rozdělil na čtyři části: Evropa, Střední Amerika, Jižní Amerika a Asie. První dvě části už mám za sebou a v Jižní Americe jsem teď. Už v Peru jsem si kreslil mapku míst, které chci navštívit a do toho jsem zakresloval mapku Dakaru s daty. Věděl jsem, že budu mít náročné přesouvání to vše stihnout, ale na to já jsem zvyklý 🙂

foto facebook.com/slavektravelblog

Nejnáročnější na mojí cestě byl přejezd přes Andy, vzdálenostně to nevypadá daleko, ale jsou to obrovský hory s hodně zatáčkama a pořád nahoru a dolů, doleva, doprava. Já je musel přejet 4x, abych zvládnul Macchu Picchu v Peru, Solný jezera v Bolivii a poušť Atacama v Chile. Do Uyuni v Bolívii, kde Dakar projížděl hned ze začátku, jsem dorazil pozdě. Všichni startovali ráno a já dorazil večer do města, kde končila párty. Pak jsem se vydal do Chile a Dakar mi dával sílu a časový press.

Vše jedu stopem. Když jsem se dostal do Argentiny, napsal jsem si cedulku „Dakar“ a věděl jsem, že mám 1500 km na 2 a půl dne. To je dost mazec na stop. Stopování v Argentině nešlo podle plánu a já byl zoufalej. Zbýval mi den a 1100 km, a v tom jsem stopnul auto, co mě vzalo 800 km až do Cordoby. Juch! Skoro vyhráno. V Cordobě jsem se zasekal, ale podařilo se mi stopnout pána, co jel na Dakar taky – a vyhráno! Sice jsem nestihnul cílovou pásku, ale dorazil jsem do Rosaria a v centru už všechno žilo. Lidi mávali na auta. Závodníci si užívali slávy a celé město mělo skvělou atmosféru.

Vzal jsem si českou vlaječku a hned jsem vyrazil do centra dění. Procházím areálem a slyším „ahoj“… ze začátku mě to rozhodilo, protože jsem češtinu neslyšel dva měsíce. Vrátil jsem se a dali jsme se do řeči – byli to kluci od žlutý liazky z KM Racing. Akorát čekali na jejich vůz, aby mohli jít na vyhlášení. Všichni byli unaveni a říkali, jak náročný to bylo. Při otázce, jestli za rok zas, trochu váhali, ale bylo v jejich očích vidět, že si takovou akci příště ujít nenechají. Motal jsem se okolo dál, česká vlajka mi pomohla seznámit se s dalšími z týmu a prohodit pár slov, pogratulovat.

Češi skvěle reprezentovali a jejich výkony jsou obdivuhodné. Už po cestě na závod každý věděl, že Tatra je z Čech. Kluci děkujem! Výbornej výkon a pro mě nezapomenutelný zážitek!! Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit!!

Slávkovy cestovatelské zážitky můžete sledovat přes facebook: www.facebook.com/slavektravelblog