Na rally do Mordoru

Foto: Tomáš Čapek / 4. 11. 2015 / rally

foto Tomáš Čapek (2015), rallygrapher.deviantart.com

Sezóna v Čechách už skončila, ale okolnosti byly proti tomu, abych při tom mohl být. Jenže rozloučení se sezónou je nutné, a tak jsem hledal alternativu. A našla se dobrá alternativa – německá Lausitz Rallye, o které jsem věděl jen to, že nedaleko je elektrárna a jede se převážně na šotolinovém povrchu. Nebylo těžké přemluvit kamarády, a tak jsme v sobotu ve 4 hodiny ráno odjížděli směr Německo. Ještě před startem první RZ stačila zmizet mlha a vše bylo připraveno pro krásnou podzimní soutěž a mé rozloučení s letošní sezónou.

Co na mě ale ještě před startem soutěže zanechalo dojem, byl místní povrchový uhelný důl, který lze trefně přirovnat k Mordoru. Ačkoliv si nemyslím, že je dobrý nápad přeměnit několik čtverečních kilometrů v obrovskou díru, tak pro pořadatele je taková díra naprosto ideálním místem k pořádání šotolinové soutěže. Možností jak v okolí povrchového dolu namotat rychlostní zkoušky je mnoho, navíc pořadatel se v tomto prostředí nemusí uchylovat jen k vytyčování, ale může RZty dokonce i stavět, jak jsem tomu byl svědkem.

Ale teď už k závodění. Na startovce bylo cirka 70 aut, několik vozů kategorie R5 a spousta produkčních vozů. Velkým lákadlem byl start Jarri-Mattiho Latvally, který bohužel stačil odstoupit dříve, než jsme ho měli šanci vidět. Na atraktivitě průjezdů to ale nebylo vůbec znát. Chybělo snad jen nějaké to WRC …

Co ale znát bylo je místní atmosféra. Slyšel jsem z mnoha míst, jak atmosféra na českých rally za nic nestojí – jak nikdo nikomu nefandí, nikdo se neozývá a nic se neděje. Pravdou je, že o 10 let nazpět atmosféra byla úplně někde jinde, ale rozhodně to u nás není tak špatné, jak tomu bylo na Lausitzu. Ticho, jen občasné zvuky vydávané dětmi, jinak nic. Celý fanouškovský celek se rozdělil na menší celky, které neměly vůbec zájem se projevovat vůči sobě navzájem. Neměl jsem z toho dobrý pocit a vůbec se mi to nelíbilo. Rally není jen o tom, že si dva blázni sednou do auta a jedou co to jde. To co mě (nás?) na rally baví, jsou i lidé kolem. Taková společnost, která se někde sejde, aby sledovala to, co je spojuje. Všude se vždy našel někdo, s kým se dalo prohodit několik slov. Když se na trati dělo něco zajímavého, celým davem jakoby vždy proletěl blesk a rozšířil společné emoce – jásot z povedeného průjezdu, smích ze sraženého retardéru či strach, když auto letí ve velké rychlosti přes střechu. Kolem RZ prostě jen stál dav, který stál a koukal. Nenechme to u nás dojít do takového stavu!

Víc už vám asi nemám co říci, užijte si malou galerku a uvidíme se v příštím roce, případně na mé Fb stránce!

Share
Tweet