Táta mě po závodech tahá už od mala, do centra dění to mám zhruba 40 km, takže účast na Barum rally je pro mě snad i povinností. Pro fotky by se dala najít i lepší místa, i letos jsem se musel obejít bez „nesmrtelné vesty“, ale nemůžu říci, že by mě to nějak omezovalo. Tady jsou mé postřehy, co se mi líbilo, a co ne.
Pořadatelé
Co se organizace týká, po loňském propadáku na Pindule jsem letos koukal. Bylo vidět, že se většina pořadatelů opravdu soustředí na svou práci, ale výjimky se opět našly. Na RZ2 ve Slušovicích se mi opravdu nelíbila spolupráce dvou pořadatelů, kteří měli obsluhovat přechod pro diváky. Ano, jeden z nich se snažil a opravdu pouštěl diváky v pauzách mezi auty. Druhý z pořadatelů si užíval skvělého místa na dívání, vybavoval se s kamarády a občas pustil skupinku po asi 20 lidech, kteří stihli tak tak přeběhnout trať před autem. Chápu, že nejde si mezi pořadateli moc vybírat, ale v tomhle ohledu si myslím, že za chybu jednotlivce zaplatí úplně všichni!
Diváci
Na noční RZ ve Zlíně se jako obvykle pár diváků předvedlo a několikrát kvůli nim zastavovali průběh zkoušky. Pokud byl nějaký problém s diváky, pořadatelé je taktně upozornili, že tam nemají co dělat. Většinou „vesťáka“ poslechli. Někdy měli tendence se s pořadateli hádat, naštěstí neúspěšně. Chtěl bych ale apelovat na některé NESCHOPNÉ ovestované jednotlivce! Tito jedinci by se nad sebou měli zamyslet. Dělají velmi zodpovědnou práci a bojím se, že někteří myslí spíše na hezký výhled, partu kamarádů a pár korun v kapse. Ovšem, odměna může taky vypadat úplně, ale úplně jinak…
Závodníci
Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit dalšího ročníku tohoto závodu. Počasí sice moc příjemné nebylo, ale kdyby víkend propršel, bylo by to horší. Jezdecké pole bylo velmi atraktivní a koukat, jak Ašín se starým autem dýchá na paty Honzovi s novou Fábií, bylo skvělé. Nejvíce mě udivuje Pechův dravý jezdecký styl, myslím že s autem kategorie R5 by neměl problém vyhrát…
Jezdeckých chyb taky nebylo málo, uražená kola, vymetené příkopy… vše, co k tomuto sportu patří. Někteří měli smůlu i s technikou, a někdo s technikou jízdy. Například Olga Lounová, která to zapíchla těsně před koncem závodu. Velice ji obdivuji, vzhledem k jejímu jezdeckému stylu dokáže své Mitsubishi vždy krásně zaparkovat… Ale teď vážně. Berme v potaz, že chyby dělá každý, někdo v práci, někdo za volantem závodního auta a někdo ve škole, a ne každý musí umět všechno… Například mne kdyby někdo posadil do nějakého závodního auta, tak se buď díky keramické spojce ani nerozjedu, nebo by hned za mnou mohli poslat odtahovku a hledat v první příkopě.
Jsem rád, že má Barum rally takovou účast a že se ji účastní i příslušnice něžného pohlaví, snad se mezi nimi najde nástupkyně nejrychlejší ženy pod sluncem. Ano, teď myslím na Michelle Mouton, úžasnou závodnici, která krotila mimo jiné Fiat 131Abarth a několik typů vozu Audi Quattro skupiny B. Drazí jezdci! Rozhodně jezděte dál, když vám to zrovna úplně nejde, aspoň se máme na co dívat. Kdyby jelo jen 20 aut, nebylo by tak zajímavé…
Postřehy na závěr
Barum Rally je jako každá jiná rally skvělým obchodem se suvenýry… Diváci si nosí domů zrcátka, kryty světel a někdy i celé nárazníky. Z hlediska vyššího principu mravního bych měl říci, že žádný z výše zmíněných suvenýrů nemám, ale lhát vám nemůžu…
Přerovská firma Meopta vzala Barum rally jako geniální reklamní kampaň k novému dalekohledu… chápu, že použili legendárního jezdce Lea Pavlíka z tehdejšího Slušovického Agroteamu, ale proč na všech reklamních fotkách bylo Audi Quattro S1 Ev.2, které se na českých tratích nikdy neobjevilo, tomu nerozumím. Fotka pořízená nejspíš z Rally San Remo 1985… Prostě reklamní kampaň s atraktivním autem…
Taky by mě zajímalo, proč na cílové rampě komentátor poukazuje, že někdo skončil na – budu citovat: „krásném druhém místě“, když v té kategorii dojela jen dvě auta? Řeč je o Landovi s Fábií WRC…
