Jako redaktor sportovních a cestovních vozů a jako stoprocentně nezasvěcený do Formule 1 bych možná do situace v Rakousku neměl co kecat. Ale i ta trocha událostí, co jsem za posledních pár let (čti poslední tři roky konkurence Lewise Hamiltona a Nico Rosberga) vysledoval, dala na mlýn tomuto sloupku.
Od Spa 2014 se to stane alespoň dvakrát do roka – Hamilton a Rosberg si vzájemně obrousí lak na svých formulích. Jednou to skončí lehkou líbačkou, podruhé oběma stříbrnými šípy zapíchlými v kočkolitu. Někteří opravdu zapálení fandové si možná o vzájemných kolizích vedou podrobné záznamy. Vůbec bych se nedivil – jejich pero je v současné situaci nažhavené před každou Grand Prix a stává se svědkem velkolepého duelu současné Formule 1. Ve všech předešlých a aktuálních strkanicích nelze hledat pouze defenzivní jízdu na hraně, ale i tak trochu psychologickou hru mezi Britem a Němcem.
„Rosbergu, uhni, nebo to do tebe vopřu.“
Bahrain 2015, Suzuka 2015, Austin 2015, Montreal 2016. Co mají všechny čtyři GP společného? Hamiltona. Defenzivního Hamiltona. Defenzivního Hamiltona…vůči Rosbergovi. Jak moc defenzivního rozhodněte sami, záleží to dost také na míře sympatií k danému pilotovi. Každopádně, ve všech případech musel Rosberg ze souboje upustit, většinou uhnutím mimo trať, aby dvě multimilionová stříbra neskončila o pár minut později na jeřábu.
Loni v Austinu Němec ukázal, že se jen tak nenechá vystrašit a dnes v Rakousku dostal týmového kolegu do situace totálně opačné.
„Hamiltone, uhni, nebo to do tebe vopřu.“
A Hamilton neuhnul.
A Rosberg to do něj vopřel.
Výsledek znáte. Němec poškodil auto a po závodě posbíral kopu penalizací, varování, černých puntíků a všeho dalšího možného. Co si asi teď říká? Nad čím přemýšlí? „Existuje spravedlnost?“
Trochu dál na severozápad se o pár hodin později jelo finále Formule E. Bitva o titul měla podobu: Lucas di Grassi vs. Sebastien Buemi. Do posledního závodu šli oba se shodným počtem bodů s rozhodující výhodou pro di Grassiho. Už včera si Buemi stěžoval, že má ze svého rivala takový divný pocit, jako by pro titul dokázal riskovat i havárii. Jeho šestý smysl zafungoval perfektně – už za první zatáčkou po startu stál v únikové zóně s di Grassim, který ho úspěšně torpédoval, na zádech. Buemi si nakonec s opraveným autem dojel pro nejrychlejší kolo v hodnotě dvou bodů a stal se šampiónem.
Spravedlnost existuje.
foto © Daimler
